outdoorova.cz
Silniční cyklistika je naprosto ideální sport pro páry a smíšené skupiny. Nevím, jak to máte vy. Ale u nás, když jdeme třeba v Alpách na trek, Svoboďák se prochází, já makám a stejně nestíhám. Když si jdeme zaběžkovat, manžel se už někde sluní na kopci, zatímco já jsem tak vyřízená, že musím zastavit někde v půlce. Na horském kole si zlehka šlape, já za ním funím. Za to na silničce…Aneb deset důvodu, proč by holky měly chtít jezdit i na silničce:
V květnu jsme měli veselku. Velkou venkovní svatbu trvající od pátku až do neděle, které se zúčastnilo 240 lidí (včetně 40 dětí). A byla to jízda. Pro inspiraci i pro památku jsem se rozhodla sepsat pár vychytávek pro velké, méně formální venkovní svatby, které se nám osvědčily. A často i ušetřily dost peněz.
Víkend 28.-29.10. byl náš první, a dle diáře vypadá, že i poslední, který jsme v letošním roce strávili v Praze. V sobotu jsme tedy alespoň vyrazili na Slánskou horu u města Slaný, kde je vystrojeno šest krátkých ferrat. Vůbec jsem netušila, že nějaká ferrata takto blízko u Prahy existuje. A navíc, na via ferratách Slaný si užije i pokročilejší lezec zajištěných cest. Ano, jsou kraťounké (kolem 70 metrů). Tím spíš mě nenapadlo, že „nevyběhneme“ všech šest naráz.
Poznámka na úvod: Vládíku, netiskni prosím tenhle článek babičce!
Když jsem letos odjížděla na dovolenou do evropského canyoningového ráje, do švýcarského Ticina, někteří kolegové si nebyli úplně jistí, co jsem si to vlastně zase vymyslela za divnou aktivitu. Ne, nejezdim na kajaku. Při canyoningu jdete dolu po svých po proudu korytem horské říčky, která má tak akorát vody, aby vás to nesmetlo, ale zas né moc málo, aby tam nebyly smradlavé tůňky. Říčkou, na které vzniklo dostečné množství přírodních vodopádů, skoků a jiných překážek, aby byla atraktivní, a která je ještě většími nadšenci vystrojená a zajištěná pro canyoning (jsou tam nejty pro slaňování).