Silniční cyklistika je naprosto ideální sport pro páry a smíšené skupiny. Nevím, jak to máte vy. Ale u nás, když jdeme třeba v Alpách na trek, Svoboďák se prochází, já makám a stejně nestíhám. Když si jdeme zaběžkovat, manžel se už někde sluní na kopci, zatímco já jsem tak vyřízená, že musím zastavit někde v půlce. Na horském kole si zlehka šlape, já za ním funím. Za to na silničce…Aneb deset důvodu, proč by holky měly chtít jezdit i na silničce:
- Pokud se naučíte jezdit v háku, těsně za zadním kolem toho před vámi, schované za větrem, tak vy se vpodstatě kocháte s tepovkou o dost nižší a chlap maká. A když ještě přijde protivítr…
- Nemusíte přejíždět žádné kořeny, potoky, kameny a jiná nebezpečí.
- Holka na silničce prostě vypadá dobře.
- Silnička je snazší na orientaci. Nemusíte hledat pěšinky v lese, či pořád sledovat turistické značky a zastavovat nad mapou. Na rám si napíši, jak jdou vesnice za sebou a řídím se podle ukazatelů.
- Je hrdý, že si vás veze v háku, neb tolik holek na silničce nejezdí.
- Když už náhodou vyrazíte na silničku sama, nějaký náhodný domestik vás dojede raz dva a už se zase vezete. Teda, občas si chtějí povídat, ale to je třeba lehce usměrnit, jinak se zbytečně nadřete:-) Zkuste jet sama na horské kolo, v lese většinou nepotkáte nikoho do party.
- Je to asi jediný sport, kde jsme po vyjížďce podobně unavení a sportovně vybití.
- Na silničce to odsýpá. Kdo ji nemá, vůbec nechápe ty objemy kilometrů, co jezdíte.
- Zjara či na podzim nebo po dešti, kdy jsou nezpevněné cesty zablácené, ušetříte dost času při mytí kola.
- Rychlost. Když jedete po luxusním asfaltu s nádherným výhledem a ono to sviští, je to pocit k nezaplacení.
Takže si pořiďte silničku a vyrazte. Srdečně doporučuji.
A nechte si od kamaráda (teda abych byla gendrově alespoň trochu korektní, tak klidně i od kamarádky) poradit, co chtít. V obchodech totiž taky bývá náramná sranda.
- „Dobrý den, slečno, co si přejete?“
- „Přišla jsem se podívat na silničky.“
- „A jaká se Vám líbí? Třeba tahle růžová (v lepším případě modrá)?“
- A teď je Vaše chvíle, kdy je třeba přeříkat tu naučenou básničku. „Chtěla bych karbonovou s kompaktem, alespoň na stopětce“. V tu chvíli si vás zamiluje celý krám.
PS: Akorát pozor. Funguje to obdobně, jako když zamlouvám chalupy v Alpách. Do telefonu přečtu připravenou rozvitou bezchybnou větu a druhá strana získá dojem, že umím perfektně německy. A začnou nesrozumitelně chrlit. To vám v obchodě s koly hrozí taky. Ale s tím už si nějak poradíte. Případně vám to někdo velmi rád dovysvětlí:-)
Většina fotek je od Mapáčka (Jan Petr), jedna od Jorgeho (Jiří Michalčík).
4 komentáře
hihi…. dlouho jsem se tak hezky nepobavil. Krásně napsaný článek.
…je hrdý, že si vás veze v háku!! no to nemá chybu 🙂
Díky moc, opravdu potěšilo!
…a je to pravda, s tou hrdostí?:)
Uf, konečně holka co to pochopila, žiletka je prostě krása, ale české holky jsou trochu mimo, snad musí jezdit trochu za kopečky!
Děkuji, jsi snově úžasná:)
Janek
Ooo, děkuji. Podle toho, kolik mi chodí notifikací na Stravě „Uh oh, you lost QOM on segment XXX“ mi přijde, že jezdí těch holek i u nás čím dál více. 🙂