Výlety po trasách MTB maratonů

Letos se nám prolínání cyklistické a skialpové sezóny vyřešilo uzavřením hranic. Kola jsme tak oprášili už v dubnu. A to nikoliv silniční, ale na jaro zcela netradičně horská. Bylo lepší jezdit v lese mimo civilizaci, lidi i roušky.

Velice se nám osvědčilo vyhledat si ve vybrané víkendové lokalitě cyklistický závod, MTB maraton a stáhnout si trasu. Často býva na webu k dispozici i přímo GPX soubor. Nejen, že ušetříte spoustu času při plánování, ale získáte i pestrý a zábavný výlet. Závody bývají velmi pěkně vymyšlené, s minimem asfaltu po malebných částech regionu. A když máte šťastnou ruku, jsou trasy vyznačené v terénu natrvalo. My si už projeli třeba:

Luxusně značený Podkrkonošský maraton.

Podkrkonošský maraton

Trasa Podkrkonošského maratonu mě tak nadchla, že jsem ten závod chtěla letos jet i „naostro“. Výhledy máte jak na Sněžku, tak na Polabskou nížinu. Doslova jsme hýkali nadšením, jak je ta Česká republika krásná. Navíc je v terénu trasa vyznačena žlutočernými značkami na stromech, takže na většine křižovatek nemusíte nic řešit. Bohužel je závod v roce 2020 z pochopitelných důvodů zrušen.

Výhled na Sněžku. Tam v dáli vzadu je.

Cyklo Maštale

Na Cyklo Maštalích jsem naopak prvně v roce 2017 závodila. A až letos se do nádherné oblasti Toulcových maštalí vrátila, abych se mohla pokochat a užít si okolí. Stojí to za to. A točená Polička 11 Na verandě U Toulovce chutná pokaždé výtečně. Až na pár nevýrazných šipek na zemi, když náhodou potkáte asfalt, trasa vyznačena není.

Žlutá krajina, žlutá kola od pylu (hlavně z jehličnanů teda).

Kolo pro život – Vysočina

Svižná trasa, jejíž větší(?) část vede po širokých lesních cestách. Ale na některých částech se zabaví i milovníci komplikovanějších terénů. A obzvláště „luční typy“ jezdců si zde přijdou na své. Když trasa vyústí z lesa na louku, nemůžete se vynadívat. A je vám líto, že nevlastníte jeden z těch malebných opravených statků.
V místech, kde je asfalt, najdete na zemi výrazné bíle šipky s nápisem „KPŽ“. Jinak značeno není.

Cesty po jarních loukách.

Malevil Cup

Malevil Cup je jiná liga. Lužické hory. Nahoru. Dolu. Dostkrát jsem i kolo do kopce musela tlačit, jak byl terén náročný. A to jsme projeli jen část závodu. Ale je to hodně zábavné, minimálně takto nanečisto teda. Trasa občas značená byla, ale ne příliš výrazně. Tuším, že samolepkama. My měli to štěstí, že jsme potkali partu cyklistů. Jeden z nich najíždí samotný závod na motorce před prvními jezdci. Takže trasu znali dokonale a vzali nás do háku.  Doufám, že mě nikdy nenapadne ten celý závod jet. To musí být masakr (ale trochu to hlodá).

Jaký další závod a trasu k projetí byste mi doporučili?

You may also like

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

15 − 2 =