MTBO – orienťáky na kole

Mezi velmi příležitostné zpestření našich vyjížděk patří orientační závody na horském kole. Většinou zvládneme tak jeden až dva za rok. Při takzvané MTBO dvojic dostanete turistickou mapu se zakreslenými různě obodovanými kontrolami a 5-6 hodinový limit. Vaším cílem je za vyměřený čas přivézt co nejvíce bodů. Většina závodů je postavena tak, že je téměř nikdo (či vůbec nikdo) nezvládne objet celé.

A proč mě to tak baví?

(1) Nová lokalita. Závody se často konají v lokalitách, kam byste třeba jinak nejeli. A jsou vždy moc krásné. Takhle jsme například objevili a zamilovali si Český les.

(2) Předzávodní večírek. Mapu s kontrolami, ale bez bodového ohodnocení dostanete často už den předem. Společně s kamarády vás tak čeká pěkný večer s mapou. A samozřejmě i sklenkou piva či vína. Vybarvujete, lepíte, zapisujete nadmořské výšky a vymýšlíte ideální postupy, které možná nikdy nepoužijete.

Večery/večírky s mapou.

(3) Je to závod. Má to atmosféru závodu. Máte takovýto šimrání v břiše. Máte respekt. A přitom se děsně těšíte. A i ten kopec vyjedete svižněji, než by se vám při výletu chtělo.

(4) Je to závod dvojic. To už samo o sobě slibuje nezapomenutelné zážitky. Třeba naší loňské historce se smějí kamarádi ještě teď. A dnes už i my. Manžel se mě první 4,5 hodiny ptal, jestli jedeme „výlet“ nebo „závod“. A pak chudák dostal takové křeče, že nemohl pokračovat. Půl hodiny před koncem dobře rozjetého závodu! Můj (de)motivační legendární komentář zněl: „Já se tu 4,5 hodiny snažim a ty si tu teď jen tak ležíš v příkopu. Tak už pojedeme, ne?“

(5) Cestu si vybíráte sami. Odpadají tak kolony lidí jako jsou u klasických neorintačních závodů. I když, já si cestu zas tak sama nevybírám. Já místo fáborku jezdím za manželovo zadním kolem a snažím se ho uviset. Zapojila jsem se jednou. A vybrala cestu po železnici. Mapník tak ani nevozim.

Já na MTBO bez mapníku:)

(6) Musíte být nejen rychlí, ale i chytří. Ne vždy je nejkratší cesta nejrychlejší. A ten pocit, když dva nadupané borce „předjete“ jinou cestou a u další kontroly jste dříve.

(7) Diskuze po příjezdu. Sotva slezete z kola, už se diskutuje, kolik kontrol jste vynechali, jestli jste jeli pro „stovku“, kolik máte bodů, a o kolik později přijedou proboha ti kamarádi, co startovali před vámi?

(8) Analýza výsledků. Vpodstatě, ať to zajedete jakkoliv, šlo by to zajet ještě lépe. Diskuze nad mapou, postupy, chybami a výsledky jen dokresluje super atmosféru orientačních závodů.

(9) Pozávodní večírek. A když se zadaří, protáhne se ta analýza výsledků až do noci.

A po prvním letošním závodě bych ještě přidala ten desátý důvod:)
(10) Obdivování bydlíku. Dost lidí zaujala naše Esterka (obytná vestavba na míru do Citroen Jumper). A protože je pořád dost „čerstvá“, i se jí rádi pochlubíme.

Výborný přehled takových závodů pro dvojice naleznete na webu shocartliga.cz. Doporučuji vyzkoušet. Je to prostě zábava.

Úvodní i druhá fotka je ze závodu Bike Adventure 2015 od Míra Rygl

You may also like

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *