Outdoorová blogerka – 3. stránka

Mauricius levně a komfortně

19.12.2017 21 komentářů

Nečekaně mi na sklonku roku zbylo pár dnů dovolené, které bylo třeba vybrat. Po všech výletech s lanem, kolem či lyžemi jsem chtěla jet jen někam k moři bez jakéhokoliv sportovního náčiní. Na takovou dovolenou je nejlepší parťák mamka:-). Tak jsem ji oslovila a nadšeně souhlasila. Byl to moc fajn pocit koukat se na mapu letenek a vybírat si z celého světa, kam pojedeme. Měla jsem jasno, že nechci být zavřená v rezortu a nechci už ani do Asie, neb bych ráda poznala i něco jiného. Objevily jsme letenky s Eurowings na Mauricius z Mnichova za 400 EUR. Po kontrole booking.com, že ceny ubytování jsou v rozumných mezí, jsme byly rozhodnuté natotata.

hory

Expediční strava – recenze „sáčků na zalití“

26.11.2017 Žádné komentáře

Expediční stravou nazývám dehydratované či lyofilizované jídlo, které je komplet připraveno ke konzumaci po zalití horkou vodou. Ani není třeba špinit ešus, jídlo se připravuje přímo v originálním sáčku. Pak už jej jen pořádně promícháte, sáček uzavřete, počkáte deset minut a můžete obědvat či večeřet.

hory

Výstup na Aletschhorn

12.11.2017 4 komentáře

Na začátku září jsme po dlouhém váhání nad předpovědí počasí vyrazili na týden do Švýcarska s ambiciózním plánem vylézt na dvě čtyřtisícovky. Program byl vskutku napjatý. Ještě v sobotu 2. září v poledne jsme divoce balili v Praze, a další sobotu už jsme zas potřebovali být v Kostelci nad Černými lesy na svatbě kamarádky krásní a umytí. Šance jak vše stihnout byla. Ale bez jediného rezervního dne:

ostatní

Šest mini ferrat u Prahy

31.10.2017 Žádné komentáře

Víkend 28.-29.10. byl náš první, a dle diáře vypadá, že i poslední, který jsme v letošním roce strávili v Praze. V sobotu jsme tedy alespoň vyrazili na Slánskou horu u města Slaný, kde je vystrojeno šest krátkých ferrat. Vůbec jsem netušila, že nějaká ferrata takto blízko u Prahy existuje. A navíc, na via ferratách Slaný si užije i pokročilejší lezec zajištěných cest. Ano, jsou kraťounké (kolem 70 metrů). Tím spíš mě nenapadlo, že „nevyběhneme“ všech šest naráz.

cestování

Okradení na sedm způsobů

28.10.2017 7 komentářů

Akorát koukám po letenkách, kde se ještě prohřát před zimou, když je teď takové plonkové období (ani teplo, ani sníh). Destinaci, kde nepoužiju ani sedák, ani pohorky. Ale naopak konečně vytáhnu svoje nové plavky od Victoria Secret:-) A fešné šatečky. A maminku. Ale trochu se i děsím, co se zase stane a jak. Náš taťka už fakt vrtí hlavou, že to není možné, neb většina níže uvedených příběhů se právě stala v kombinaci mě a mamky na cestách. A my se vždycky tak snažíme. Fakt.

Takže, kde všude už mě okradli:

hory

Nelezec, co dostal k narozeninám lezecký sedák

29.9.2017 Žádné komentáře

Do nedávna mi stačil už před mnoha lety zakoupený obyčejný ferratový sedák. Posloužil dobře nejen na ferraty, ale i na ledovce, na skialpy, na canyoning i na občasné lezecké pokusy na skále i na ledu.

hory

Život v base campu

19.9.2017 2 komentáře

Jak se žije v basu? Jak to tam vůbec vypadá? Kolik tam bude lidí? Co bude k dispozici? Před naší expedicí na Pik Korženěvské jsem neměla vůbec představu, co mě čeká. Ale podle úvodních scén ne zrovna excelentního filmu Everest (viděli jste?), to vypadalo na samou párty a sex:-).

ostatní

Canyoning na vlastní pěst

30.8.2017 Žádné komentáře

Poznámka na úvod: Vládíku, netiskni prosím tenhle článek babičce!

Když jsem letos odjížděla na dovolenou do evropského canyoningového ráje, do švýcarského Ticina, někteří kolegové si nebyli úplně jistí, co jsem si to vlastně zase vymyslela za divnou aktivitu. Ne, nejezdim na kajaku. Při canyoningu jdete dolu po svých po proudu korytem horské říčky, která má tak akorát vody, aby vás to nesmetlo, ale zas né moc málo, aby tam nebyly smradlavé tůňky. Říčkou, na které vzniklo dostečné množství přírodních vodopádů, skoků a jiných překážek, aby byla atraktivní, a která je ještě většími nadšenci vystrojená a zajištěná pro canyoning (jsou tam nejty pro slaňování).