Canyoning na vlastní pěst

Poznámka na úvod: Vládíku, netiskni prosím tenhle článek babičce!

Když jsem letos odjížděla na dovolenou do evropského canyoningového ráje, do švýcarského Ticina, někteří kolegové si nebyli úplně jistí, co jsem si to vlastně zase vymyslela za divnou aktivitu. Ne, nejezdim na kajaku. Při canyoningu jdete dolu po svých po proudu korytem horské říčky, která má tak akorát vody, aby vás to nesmetlo, ale zas né moc málo, aby tam nebyly smradlavé tůňky.  Říčkou, na které vzniklo dostečné množství přírodních vodopádů, skoků a jiných překážek, aby byla atraktivní, a která je ještě většími nadšenci vystrojená a zajištěná pro canyoning (jsou tam nejty pro slaňování).

Continue Reading

Jak jsme nahlédli pod rohožku bydlíkaření

Na našich výletech velmi často a rádi přespáváme v autě. Dříve v Oktávce, teď v Alhambře. Na parkovištích plných obytných vozů či karavanů působíme jako exoti. Loni ve Val di Fiemme k nám přišel postarší německý pár a říkali, že tak taky začínali. Malé auto, pak větší auto, pak transportér a skončili u obytňáku. A předpovídali nám stejnou budoucnost. Mě se to teda nezdálo úplně pravděpodobný, neb obytňáky mám spojený právě s německýma důchodcema, a nikdy mě to nelákalo, ba i přišlo jako zbytečný luxus.

Continue Reading

Jídlo na 28 dní

Podle aktuálního harmonogramu a plánovaných letů helikoptéry, bychom meli mimo civilizaci, v base campu pod Pik Korženěvské (7 105 m n. m.) a přilehlých kopcích, strávit 28 dní. Jak už jsem psala, bez cestovky se kvůli permitu a vrtulníku neobejdete. Musíte si tedy od nich pořídit jeden z balíčků. Nabízejí dvě verze. Velký balíček a malý balíček. Velký balíček se vpodstatě liší od malého balíčku jen „plnou penzí v base campu“ a je o tisíc dolarů na osobu dražší, tzn za 2 500 USD.

Pokud člověk vezme v potaz, že nechce žít jen v BC, ale i se aklimatizovat a zdolávat kopce okolo (a na tyto dny se už plná penze nevztahuje), dejme tomu třeba 10 dní z 28 bude někde na výšlapu, stálo by jídlo na 18 dní těch 1000 dolarů. A když jsem se dozvěděla, že tam vaří prý fakt hnusně, všem je z toho špatně a jakmile přejdou na vlastní stravu, že se zažívací problémy rázem spraví, nebylo co řešit. Zkusíme si vařit sami. Mělo by to být nejen výrazně levnější (úspora 20 tisíc na osobu), ale určitě i výrazně lepší. Ze zpráv co mám, se v basu vyplatí kupovat pouze vodku:-)

Continue Reading

Přípravy na expedici

Před půl rokem jsem si myslela, že touto dobou, 6 dní před odletem do Tádžíkistánu, budu už mít všechno pečlivě nachystané, naplánované, zařízené. Snad že i něco natrénuju. Ale znáte to, dokud není deadline na krku…

V rámci příprav samozřejmě i googlíme různé články a cestopisy o Korženěvské. Nicméně většina příspěvků je spíše o samotné akci. A napsaná až ex post, kdy už prostě člověk ví, co a jak. Nicméně i fáze před mi přijde vcelku napínavá. Je tady tolik otázek, kor, když člověk něco takového podniká úplně prvně v životě. Jaký je asi rozpočet expedice? Jak sbalit jídlo pro dva na 28 dní? A přitom se vejít se vším do limitu v letadle, potažmo následně ve vrtulníku? Kdo mě na expedici pojistí? Jak sbalit lékárničku? Kolik budu potřebovat rolí toaletního papíru? Se (skoro:-) každým tématem jsem večer a více strávila, takže se ráda podělím, třeba to někomu někdy ušetří čas a pomůže. Nicméně varuji, zatím jde o realitou nekonfrontované úvahy. Určitě pak dojde i na článek ve stylu „co bych udělala jinak“, „co bylo úplně zbytečné“, či „co mi chybělo“.

Continue Reading

Pik Korženěvské nebo Chan Tengri?

Dlouho dobu jsme si mysleli, že jedeme jednoznačně na Pik Korženěvské (7 105 m). Nicméně, když partnerská cestovka té jediné monopolní v Tádžikistánu, Ak-Sai, vypsala letový řád, trochu jsme znejistěli. Nabízí jeden jediný let 18. července do base campu a druhý 16. srpna zpět. Uvidíme, jak bude vypadat realita, nicméně nechceme spoléhat, že poletí i jindy. Co když bude prezident někde na dovolené? V celé zemi je prý jediný vrtulník, který využívá i vláda a prezident. A pěšky se do BC prý moc nechodí neb není zřetelná cesta a ani to moc dobře po tom rozpraskaným ledovci nejde.

Continue Reading

Pik Korženěvské – expedice léto 2016 – prvopočátek nápadu

Letos se chystáme na netradiční dovolenou, respektive na mou první expedici. Pokusíme se vystoupit na Pik Korženěvská (7 105 m n.m.) v Tádžikistánu. Existují samozřejmě i výrazně těžší sedmy, ale i lehčí. Tak by se jednalo o docela hodnotný výstup.

První nápad na takovýto podnik padl loni v srpnu při návratu z luxusní dovolené ve Švýcarsku, kde bylo celý týden azuro a vylezli jsme na čtyři čtyřtisícovky. Z nich asi nejzajímavější byl Zinalrothorn (4 221 m n.m.). Rozuměj, nejsem lezec ani horolezec, spíš vysokohorský turista. Ale na Zinalrothornu už bylo občas i nějaké exponovanější lezečtější trojkové místo a hodně mě to bavilo.

Continue Reading